Každý člověk by se měl věnovat tomu, co mu jde. Když ale nevíš, co ti jde, tak pak tápeš a různě zkoušíš. To může trvat celý život a rovnoběžně s tím vzrůstá frustrace z nenaplnění. Jak je ale možné že někteří lidé neví co jim jde? Jak se to vlastně stane, že se někdo tak málo zná a netuší své schopnosti?
Je to znečištěním až na buněčné paměti, milí přátelé. Znečištění v tomto případě jsou například nezpracovaná zranění, emoce, chybné vzorce myšlení a chování. Různé zátěže z rodu, porodní traumata, "špatné" dětství, karmické záležitosti...
Když se kolem rozhlédneme, poznáme, že každý "má něco", ale ne každý s tím pracuje. A v tom je ten rozdíl. Jsou lidé, kteří se systematicky věnují svému rozvoji, rozpouští bolest, traumata a emoční vzorce, a jejich buňky získávají zpět svou zářivou energii a potenciál, a pak jsou lidé, kteří se celožitovní pokládají za outsidera a oběť situací.
Téma Seberealizace je téma dnešní společnosti. Hodně otázek se točí kolem poslání a seberealizace. Jenže naplnit své poslání znamená ujít kus cesty v osobním rozvoji, díky tomu totiž odstraňujeme balast, který brání buněčné záři a vědomí Jasnosti (mít jasno co a jak). Jakmile získáme zpět svou Jasnost skrze rozpuštění balastu, který jsme za ty roky nasbírali, projeví se náš potenciál a tvořivá síla Božství v nás.
Potenciál = vědomí Boha v sobě. Je to tvořivost ve Světle.
A lidé, kteří nemají s Bohem v sobě žádný vztah ani kontakt, těžko hledají svůj potenciál. Bůh je Láska, a Láska je to, co naplňuje od základu naše buňky už dávno před tím, než se tam usadí trauma, zranění, bolest a strach= balast.
Najdi se, vyzvedni svůj potenciál z hlubin a prachu. Letošní Rituály na podzim Ti ukáží směr. Termíny již brzy na webu.
Krásný den, Natálie*
