Někdy se setkávám s lidmi, kteří si velmi komplikují život a cestu k cíli. Cíl může být v tuto chvíli například potenciál, rodičovství, partnerství, osvobození se, plán duše nebo ~ seberealizace. Člověk už už stojí před dveřmi, jenže se pak lekne, a musí ještě něco důležitého zařídit nebo vidět. Udělá si další okružní kolečko, aby se za rok nebo za dva opět postavil k těm samým dveřím.
Znám to dobře, je to stav váhání, vnitřní slabosti a pochybností. Byla jsem v tom stavu mnoho let. Vždyť i všichni velikáni pochybovali, váhali a cítili se nepřipravení. Není ale potřeba v tomto ztraceném období setrvávat dále, než je nutné. Naučte se v něm rozlišovat a jděte dál.
Pakliže máte čas, můžete své kolečko opakovat v cyklech celý život. Pakliže však už vnitřně cítíte pnutí a volání, je čas jednat, zaklepat a vejít. Pakliže přicházíte k Učiteli (ten, který něco umí, naučí vás), vězte, že každý opravdový Učitel musí mít nad sebou svého Učitele nebo Mistra od kterého i nadále čerpá, od kterého se i nadále vzdělává, učí a rozvíjí se a od kterého má také požehání a ochranu. Pakliže se někdo tituluje učitelem nebo mistrem něčeho, a nemá nad sebou někoho, kdo je dál než on, je nchráněný před vlastní iluzí, pravdpodobně stojíte u dveří samolibého egoisty, který si myslí, že už dávno všechno ví a umí. A to je přesně ten typ lidí "šarlatánů, který z lidí vytahují jen peníze", kteří poškozují a snižují váhu a hodnotu skutečného Učitele a Mistra... Však, kdo upřímně hledá a má otevřené srdce, ten najde.
Krásný den, Natálie*
iv>"
