PAMÁTKA ZESNULÝCH - z jiného úhlu
Čas Dušiček má pro každého člověka velký význam. Je dobré se nad ním pozastavit. Lidé, kterým nikdo nezemřel tento Den neřeší a spojují si jej pouze s horrory. Však lidé, kteří již "zažili ztrátu", tento DEN vnímají velmi citelně. Připomíná se nám v pravidelných intervalech 1x za rok, že podléháme Vyššímu zákonu a tento zákon učí člověka žít plně, vědomě, pokorně a zcela v přítomnosti, neboť dnes jsme ještě tady, ale zítra tady být už nemusíme.
...Dříve mne tato Vyšší Pravda činila smutnou a lehce melancholickou. Musela jsem s tím tématem po nějakou dobu intenzivně pracovat, neboť strach ze Smrti a vědomí, že mi nic nepatří, mi nedovoloval PLNĚ ŽÍT, MILOVAT A TVOŘIT.
SMRT
Když jsem si s tímto tématem před časem pracovala, musela jsem přijat fakt, že Smrt není zlá, nikoho netrestá a i Ona "jen" plní Vyšší nařízení. Když ta chvíle nastane, i ten největší miliardář, nejkrásnější tvář světa, 3 vysoké školy, naplánovaná budoucnost, vše pod kontrolou, nejfantastičtější muž a nejlepší máma na světě, to vše najednou ztratí svůj význam a moc.
To jediné, co bude Vyšším zákonem zohledněno bude pouze to, jak jsme v té či oné roli uspěli a co jsme se naučili...jinými slovy, jak dobře jsme žili a zda jsme mysleli také na druhé a jak silní jsme byli ve SLUŽBĚ.
Během života si každý člověk pokládá otázku, zda žije šťastně a co by mohl ještě zlepšit, zažít, vidět, naučit se, než přijde SMRT. To je dobře, neboť umírat s nesplněnými sny, nenaplněnými vizemi a v nepřátelství s Bohem způsobí to, že člověk/duše neodchází v pokoře k Bohu, ale zasekne se v mezisvětech a bloudí, mnohdy i staletí (pozemského času).
NENAPLNĚNÉ TUŽBY jedné duše způsobí to, že není "schopná" vrátit se tam, kam patří - k Bohu / do Světla a proto se stává to, že jsou tyto "nešťastné duše" stále mezi námi, zatímco by už měli přebývat někde jinde. Jsou přitahovány světlem lidí, jejich energií a silnými emocemi, neboť pro svou "připoutanost ke hmotě" tyto zbloudilé Duše nevidí SVĚTLO BOHA - Zdroje.
Sedí pak nejednomu jedinci na zádech a za krkem a ovlivňují jeho život. Stalo se vám to někdy? Já si tento stav pamatuji velmi dobře. Život se zbloudilou duší za krkem přináší změnu a to velmi citelnou. Najednou se z člověka stává jiná osobnost. Reaguje jinak, myslí jinak, je vyčerpaný, trudomyslný a chová se podivně, bolí ho záda, případně ramena a za krkem. To je nejčastějším upozorněním, že nejsme tak úplně sami...
Jakmile je "vetřelec objeven", někdy jich bývá více, přejí si pomoci Navrátit se ke Světlu, k Bohu. Sami to však neumí pro svou připoutanost ke hmotě, nebo k nějaké osobě, případně k nějakému slibu. V tom nám pak pomůže modlitba za tuto Duši, v jiných případech je už nutné nechat sloužit mši, absolvovat OM chanting nebo uspořádat Rituál za zemřelé a pomoci jim odejít tam, kam patří, najít svůj klid a smíření.
V 99% jsou Duše šťastně "vysvobozené" a mohou na se přání svých potomků opětovně vracet, připomínat se v hezkých gestech, situacích a vzpomínkách a pak zase mohou "zpět", aniž by zde uvízli. Také my, žijící se potřebujeme odpoutat od našich zemřelých, neboť naše bolest nad ztrátou je váže k nám a oni z lásky k nám zůstávají odděleni od Zdroje, čímž jdou proti Řádu. Jestliže dojde z naší strany k přijetí smrti našich blízkých, naši předci jsou ve větší pohodě a smíření se vrací ke Světlu a posílají svým potomkům (do celé rodové linie) posilu a láskyplné signály. Klidně můžeme objevit, že máme hodně společného s babičkou ze sedmé generace, nebo že náš partner podléhá sebe-destrukčním programům jako jeho děda, z páté generace zpět.
Studováním rodové linie a uctění památky našich předků a jejich nelehkých životů přináší potomkům sílu a láskyplné požehnání. Stačí, když se tomu věnuje 1 člen v rodině, vždy je to ten nejsilnější článek v rodě.
DEN RITUÁLŮ se zaměřením na Náš rod, naše předky, nenarozené děti, rozloučení se s těmi, kteří už museli odejít, odpuštění jim, smíření se se ztrátou se pořádá každý podzim v Brně
Těším se na vás a dnes s láskou vzpomeňme na naše blízké, kteří už nejsou ve fyzickém těle, přesto nás plně vnímají a znají naše bolesti, tužby, sny a přání... 
S láskou Natálie*
