Mnoho žen na své těhotenství, porod a první rok života svého dítěte pohlíží s nepříjemnými pocity kvůli prožitým těžkostem, komplikacím, bolesti, pocitu bezmoci a traumatům z tohoto období. O něco hůře jsou na tom ženy, které o dítě přišly.
V nich je toto téma stále živé.
Muži to nechápou, říkají: "Moc to řešíš." Nebo: "To je už dávno, nech to u ledu."
Ach....Kdyby věděli, že takto oslabují důvěru ženy, nikdy by toto nevypustili z úst.
... z obecného hlediska mají sice muži pravdu, ale žena slyší něco jiného. Slyší: "Jsi vadná, že se tě to dotýká a jestli mě tím budeš stále otravovat, odejdu za jinou." Muž není odpovědný za to, co si jak žena přebere, ale je odpovědný za míru své empatie.
A ačkoliv jsou ženy šťastné, že mají dítě, někde "v koutku duše" si přejí, aby se to už nemuselo opakovat a z toho důvodu se podvědomě stáhnou a přestávají být ke svému muži pozorné a něžné. Ochladnou, neboť mají strach z dalšího těhotenství nebo porodu, potažmo z další bolesti, z další frustrace, z další ztráty kontroly.
Proč?
Mají neuvědomělý program, že láska a něha k muži = SEX a z toho pak může vzniknout další dítě a s dalším těhotenstvím pak další kolotoč věcí, které nemohou mít pod kontrolou. Už nechtějí být znovu na obtíž muži, který má sice pravdu, ale postrádá empatii. Toto je blok na podkladě nezpracovaného traumatu.
Je zcela iracionální, ale má větší sílu, než tsunami.
Proto se mnoho manželství po příchodu dětí rozpadá. Důvodem jsou bloky a domněnky.
Muži mívají neuvědomělý program, že když se k nim žena chová pozorně a hezky, třeho ho pohladí nebo ho obejme, tak určitě chce/potřebuje sex. Toto je domněnka.
Kdyby si uměli partneři vyjasnit tyto domněnky a pojmenovat si bloky, nemuseli by se ani jeden cítit frustrovaný. On: "Když se mne tak hezky dotýkáš, myslím, si, že chceš sex, chceš ho nebo mám domněnku?"
Ona: "Když tě přijdu sama od sebe obejmout, znamená to, že tě chci cítit, mám tě ráda, ale neznamená to, že teď chci sex nebo dítě." Toto je dospělá komunikace.
Nebylo by vše jednodušší?
To vše se umocňuje, jestliže ženy otěhotněly neplánovaně, "z nedostatku mužovy opatrnosti".
Muži toto nechápou, nikdy by je nenapadlo, že to může mít jejich žena takto nastavené a proto všemožně usilují o kontakt nebo o sblížení, čímž v ní ještě více otvírají strach a bezmoc, z kterého chce utéci. Chybí tam právě ten přímý styl komunikace, jako jsem popsala výše.
Některé ženy pak raději utečou do nemoci, jiné do cizí náruče, ale většina žen uteče k dětem a doslova je "dusí svou láskou" a manžela úplně odstaví.
Muži jsou pak frustrovaní, odmítaní a zlobí se. Případná jeho nevěra je pro ženu pak jakýmsi vysvobozením, že má od něj a jeho požadavků na dotyky pokoj.
Co s tím? Je nutné, aby si toto v sobě žena s traumatem z porodu nebo z mateřství srovnala, pojmenovala a přiznala.
Mám strach, že.....
Nechci, aby se stalo.....protože......
Bolí mne když.....
Pak je nutné si to zpracovat. Fen kineziologie v kombinaci se Satori dýcháním. Počet sezení nad základní cyklus 10 sezení testuje Fen kineziolog.
Další krok je promluvit si o tom se svým mužem a omluvit se mu za způsobená zranění a nedorozumění. Vyjasnit mu, jak to má v sobě žena nastavené, proč se od něj vlastně odtahuje. Dát muži prostor vyjádřit zase své pocity z toho vzniklé. Může mít pěkný vztek anebo naopak může být bez zájmu. Nic si ale nebrát osobně, dát tomu prostor a pak si nad tím oba v tichu přemýšlet a hledat cestu smíru.
Takový rozhovor pak může začít asi takto: "Miláčku, ráda bych si s tebou chvíli popovídala, kdy budeš mít prostor? Vidím to tak na 10 minut. Děkuji."
Jakmile máte dohodnuto kdy a kde, je dobré eliminovat rušiče- Tv, mobil, děti, pc, atd.
Pak vytvořit atmosféru důvěry. K tomu pomůže vůně kávy, dobrý čaj, oblíbená hudba, dezert nebo svíčka na stole, jít se upravit, usmát se,...atd.
Předem si připravit co chceš říci a k čemu se chceš dobrat.
Největší průšvih je, když se žena zamotá do emocí, vychrlí ze sebe tisíce slov, sem tam nějaká ta výtka nebo domněnky a muž toho má tak akorát dost a vypíná uši. Další chyba je, když ani jeden nepochopí, k čemu ten rozhovor vlastně je. Takže vyjasnit si předem záměr a připravit se na to třeba vedle v místnosti rozpravou na polštář.
Samotný rozhovor je pak nutné začít ujištěním, že se pokusíme být jasní, struční a dáme si vzájemně prostor na vlastní vyjádření i promyšelní. Povolené jsou emoce, ale ne urážení nebo ignorace. Podstatné je, aby byla žena konkrétní, srozumitelná, ujišťovala se, že ji muž stále ještě rozumí, co mu říká a pak mu dala prostor se k tomu vyjádřit. Pak společně hledat cestu k nápravě nebo k řešení situace. Tím může být její docházka na Fen kineziologii a Satori dýchání. Tím může být také jeho vlastní osobní rozvoj a práce na svých tématech, ale nikdy jej k tomu žena nenutí, jen nabízí a ukazuje směr, kterým se už sama vlastně vydala.
Krásné téma, dá se jít do velkých hloubek a do různých rovin, ale takto to pro začátek určitě postačí.
S láskou Natálie 
