JAK ZE SVÉHO POTOMKA VYCHOVAT KVALITNÍHO ČLOVĚKA- celý článek z Diáře 2020

Na začátek je nutno říci, že jsme všichni vyrostli v nějakých podmínkách a ty nás formovaly do dnešní podoby. Cítíme se však silní, vyrovnaní, milovaní a využíváme plně svůj potenciál? Upřímně řečeno, málokdo. Většina lidí se celoživotně léčí z dramat svého porodu a dětství, případně z náročného dospívání. Já byla jednou z nich. Na svých rodičích jsem viděla spoustu  nedostatků a slepých míst ve výchově, často jsem se trápila. Dnes už to ale všechno vidím jinak... Poskládala jsem několik inspirací a třeba Tě osloví.

 

Inspirace 1. Máma musí i odpočívat: 

Dítě se potřebuje naučit, že jeho máma potřebuje čas sama na sebe. Existuje pravidlo 30min, rozvedu níže. V mé online poradně se setkávám s případy žen, které si umanuly, že se musí svému dítěti věnovat 16, 18h nebo 24h denně, ale jejich stav opakovaně sklouzává k vyhoření. Tyto super matky se dostaly vlastním přičiněním do jakéhosi bludného kruhu, z kterého neumí samy vystoupit, neboť jim chybí síla a podpora zvenčí.

 

Po krátké analýze problému těchto žen se dostáváme k tomu, že chtějí mít všechno perfektní, dokonalé, aby jim okolí, například manžel nebo tchýně, případně jejich vlastní matka, nemohli nic vytknout a ocenili je. Jenže to se nekoná a věčně uštvaná matka zůstává sama, opakovaně frustrovaná a nepochopená. 

Ačkoliv po tom touží, nedovolí si ani chvíli soukromí, nemá čas pro "své věci", a neumí odpočívat, neboť vyrůstala v rodině, kde se žilo v programu, že nemá právo odpočívat. Tyto matky končí s depresemi nebo u rozvodového stání. 

Díte to všechno vidí a vnímá. Je jako houba, která do sebe všechno absorbuje a získává špatný příklad do života. S velkou pravděpodobností to bude žít stejně destrukčně, jako jeho máma.

 

Jestliže je Žena matka poháněna vnitřní úzkostnou tendencí, nevnímá správně signály svého těla, ani těla svého dítěte, a dochází k vážným problémům a poškozením. Domácnost je pak vzhůru nohama. Máma věčně křičí, dítě neposlouchá, nemá respekt, neumí být chvíli samo o samotě, manžel nemá zájem a celou situaci tak nějak podceňuje a neřeší. Ona je často vyčerpaná a frustrovaná, dítě zase plačtivé nebo vzteklé. V takových podmínkách pak vyrůstají úzkostné a narcistické osobnosti, které mají problém s respektováním řádu, autorit a osobních hranic druhé strany...toto jsou děti dnešní doby.

 

Naše babičky byly nadřené. Naše maminky přepracované a uštvané. Chceme to žít stejně? 

CESTA ven ze začarovaného kruhu: Už od ranného věku je velmi prospěšné umožnit dítěti být v rámci dne nějakou chvíli samo se sebou, zatímco Ty se věnuješ něčemu nebo někomu jinému. Například vaření, úklidu, četbě knihy, rozhovor s blízkou osobou nebo utužování vztahu s drahou polovičkou.

Dokud je dítě opravdu ještě malé (od narození až do 1,5 let) je kontakt s dítětem intenzivnější, to je jasné, ale i zde si musí máma dovolit mít čas na dobití baterek. Mnoho maminek si myslí, že své dítě musí neustále zásobovat vzruchy a podněty, ale vůbec si neuvědomují, že tím dítě zahlcují a zatěžují. Jakmile je dítěti 2 a více let, je velmi prospěšné dítě seznamovat s denním režimem, kde má všechno své místo, řád a jasně vymezený prostor a osobní hranice, které je nutné si bděle ohlídat a být v tom důslední oba rodiče. 

V tomto denním režimu musí dítě vidět, že se mu denně věnují oba rodiče a to jen tak moc, jak situace a podmínky dovolují, a že táta a máma potřebují čas také pro sebe na utužování partnerství, neboť příchodem dítěte nejedno manželství stojí na hraně krize a rozpadu. Proč to tak bývá je jistě všem jasné. Tito lidé si zapomněli sednout a domluvit se o novém nastavení a fungování v domácnosti a rodině obecně, tudíž fungují pouze na základě domněnek a očekávání. 

 

Dítě se dále se musí obeznámit s tím, že každý člen domácnosti má právo na soukromí a čas jen pro sebe a nikdo nemá právo jej vyrušovat. Čím je dítě starší, tím budou jiné požadavky na pozornost a také na soukromí. Avšak i dospívající nebo již dospělé dítě potřebuje plnohodnotně prožít chvíli se svou mámou či tátou. Stačí půl hodinka plné pozornosti nad šálkem čaje nebo na procházce. 

 

 

Jsem si jistá, že je Tvé dítě krásné, báječné, šikovné, úžasné, ale jestliže si myslíš, že je výjimečnější než ostatní děti, dostáváš se do pýchy a Tvé dítě bude mít o sobě a o světě velmi zkreslené názory.

Je pro něj důležité vědět, kam až může tlačit na rodiče se svými požadavky a kde už naráží a může dostat výchovnou lekci. Každé dítě zkouší bdělost a důslednost svých rodičů. Jestliže má dítě něco zakázáno a dítě ví i proč, neexistuje, aby to bylo za pár dní povoleno, protože je to rodičům jedno. Jakmile se dítě naučí pohybovat v bezpečných hranicích, které mu určili rodiče, bude pak v životě lépe cítit a respektovat hranice druhých. Sám si bude umět vystavět své vlastní hranice a ochrání si je před "rebelujícími" spolužáky. Později si pak bude umět budovat rozumné hranice i v práci a v osobním životě. Každé dítě se během dětství musí naučit říkat NE a být plně v souladu s tím, co uvnitř cítí. Vyhne se tím pozdějším snahám zachraňovat své okolí pro to, aby se cítil trochu milovaný a důležitý.

 

Dítě se od svých rodičů potřebuje naučit, co se skrývá za jednotlivými pocity a emocemi. Naučí se to tak, když si bude umět sám pokládat správné otázky. Nejprve mu je pokládej Ty, jako máma, a nauč to pak své dítě. Zvládne to až ve školním věku, do té doby buď trpělivá. Uveďme si příklad.

Dítě začne z ničeho nic kňourat. Sniž se na jeho úroveň, sedni si třeba na zem nebo si dřepni a dívej se mu s láskou do očí. Polož mu otázku: "Co se Ti před chvílí stalo a chceš mne na to upozornit? Týká se to mně nebo tebe? Co by ti pomohlo?" A pomoz mu to najít. Ze začátku to bude těžké, ale s tréninkem se to naučíte oba.

K čemu to povede?

Jakmile někdy začne být dítě nervózní a podrážděné, položí si tyto otázky samo a může například dojít k závěru, že je přetažené a potřebuje být na chvíli samo v tichu. Tak si odejde do svého pokoje nebo na wc a zavře dveře. Jindy se může Tvé dítě dobrat k závěru, že je v nepohodě, protože se zapomnělo najíst nebo napít. Tak se nají a napije. Jestliže se dítě učí do školy a přestává být soustředěné, mělo by si umět samo rozlišit, že je právě teď ten moment, kdy si potřebuje odpočinout a zaměřit pozornost na něco jiného, aby se odreagovalo. Tvé dítě už nemusí hodiny kňourat a vztekat se v obchodňáku a Ty z něj nemusíš páčit, co vlastně chce. Je to oboustranně výhodné. Tímto sebe-dotazováním získá Tvé dítě odpovědnost za své pocity a zejména pak velmi dobrý kontakt se svým nitrem a emocemi, což je pro jeho budoucí osobní a milostný život výhra. 

 

Některé dnešní děti jsou vychovávány tak, že nejsou vychovávány vůbec. Zejména děti z různých "moderních" školek a škol neumí zdravit, děkovat a nemají vypěstovaný zdravý vztah k autoritě. Z těchto dětí mnohdy vyrůstají náladoví melancholici a egoisti. Zrovna takoví, jací jsou jejich rodiče. To samozřejmě neplatí o všech alternativních zařízeních a rodičích.

 

Nauč své dítě vnímat estetiku. Vysvětli mu, že to, co se jemu zdá krásné nemusí být krásné pro ostatní a je to zcela v pořádku. Kreslete, stříhejte, ořezávejte, lepte a skládejte. Poslechněte si spolu vážnou hudbu a zkuste spolu uletět na vlnách Hudby sfér. Orchestrální hudba má vysoké vibrace a pozvedá lidské vědomí. Ptej se svého dítěte, co v něm taková hudba probouzí za fantazie. Možná se budeš divit, jak máš vnímavé dítě.

 

Přihlas své dítě do nějakého sportovního kroužku. Veď své dítě ke sportu, kde se naučí přijímat svá vítězství s pokorou, a své prohry s nadhledem. Dívejte se spolu na balet, na krasobruslení, na Olympiádu. Vysvětli svému dítěti, že když se chce, všechno jde. Za vším je hodně práce, která však nese ovoce. 

 

Zeptej se svého dítěte, co by v životě chtělo dokázat. Zejména mladý muž potřebuje mít nějaký životní cíl a vizi. Podpoř jej v tom. Pomoz mu jít jeho směrem. Přihlas ho do kroužku nebo na školu, kde může svůj sen postupně realizovat.

 

Jděte spolu na výstavu umění, navštivte různé Festivaly. Jděte se podívat na bezdomovce a dejte jim jídlo. Vysvětli svému dítěti, že například alkoholiky a lidi bez domova není dobré litovat, ale spíše s nimi soucítit a pomáhat jim. Jsou to lidské bytosti, které si zaslouží úctu a laskavé jednání, pokud se po vás zrovna nesápou. Empatie je super schopnost. Pro dítě je důležité naučit se rozlišovat komu věnovat svou pozornost a soucit a kde je to zbytečné. Tím mu pomůžeš nespadnout to role záchranáře a samaritána, který "ždíme" svou krev, aby se někomu zavděčil. 

 

Choďte spolu do přírody, mluvte spolu o planetě Zemi. Sbírejte odpadky a vysvětli mu, jak je důležité chránit přírodu, vodu a zvířata. Nauč jej milovat a chránit zvířata, podpoř jej ve vegetariánství/veganství. Obdivujte stromy, daleké obzory a sněte o budoucnosti. 

 

Vyprávějte si příběhy, vymýšlejte si pohádky. Zajímejte se spolu o historii našeho národa, Evropy a různých kultur. Čtěte spolu knihu a povídejte si o tom. Rozvíjíš mu tím slovní zásobu a sociální cítění. Toto všechno mu pomáhá ke schopnosti zdravého úsudku. 

 

Udělejte si doma oltář se svatými obrázky, talismany, Murti a Japa malou nebo růžencem. Ukaž dítěti úctu a lásku k Bohu, jdi mu laskavým příkladem. Jeďte spolu na duchovní pouť nebo na Daršan. Poslouchejte mantry a kirtany na youtube. Nauč své dítě dechovou techniku Pránajáma. Meditujte spolu v tichu a každý den společně děkujte Bohu za to, co se v ten den odehrálo.

 

Nikdy před svým dítětem neshazuj svého partnera a své rodiče. Když Ti ujedou nervy, omluv se. Nauč se své dítě hladit, objímat a když je třeba, tak mu dát i "po zadku". Dobrá máma není jen sladká a šišlající či vše povolující, ale umí také, pro dobro věci, zvýšit hlas a prudce zakročit. Když si své dítě s láskou srovnáš Ty sama, nemusí ho pak školit život a vztahy s okolím.

V pozadí lekcí a učebních procesů musí být láska a bezpečí dítěte. Dítě musí cítit, že i přes těžkou chvilku jej máma miluje a chrání.

Navštěvujte rodinu, přátele. Nikoho nepomlouvej a na nic si nestěžuj, mluv před dítětem pozitivně a s respektem o všem a o všech. Dítě se musí naučit, že péče o domácnost není výhradně ženská role, ale že se do ní zapojuje celá rodina, každý svým dílem. Skutečný domov je výsledkem snahy a péče všech, kteří tam žijí.

 

Vysvětli svému dítěti, že je v pořádku říci si o pomoc a pak ji umět také přijmout. Ne vždy si člověk sám ví rady a pomůže mu, když se svěří odborníkovi. Pak mohou být doma všichni šťastní a uvolnění.

 

Tyto hodnoty se v něm hluboce zakoření a vystaví z něj silnou a zdravou osobnost, která je otevřená, odpovědná, laskavá a vědomá. Dítě s takovým základem nebere drogy, nemá deprese a má důvěru v život. Buduje si kvalitní vztahy a cítí se šťastné. Role matky je rolí nejdůležitější v životě dítěte, žijme ji radostně a vědomě.