... Dávám ve známost, že vím o lidech, kteří začali kopírovat a napodobovat mou terapeutickou metodu, bez odborného proškolení a svolení k této činnosti. Žádný z mých klientů nikdy neprošel školením, ani výcvikem na pozici terapeut Terapií hrou a Rituálů, ani jsem neudělila svolení používat můj koncept práce z Terapie hrou ani ze Dnů Rituálů. ! čtete dál-
Terapie hrou je zaměřená na zpracování porodních, prenatálních, gynekologických a jiných témat formou hravých zadání, jako je možné vidět, například, na těchto dvou obrázcích v příloze.
Dny Rituálů jsou postaveny na různých přechodových rituálech, konstelačních náhledech a hravých zadáních, díky kterým si klienti docházeli na různá vnitřní omezení, kvůli kterým se necítili v životě šťastní.
Můj koncept práce jsem vypracovávala 22 let a má můj nezaměnitelný charakter. Opírá se o celoživotní zkušenosti a mé vlastní poznání. Není možné si myslet, že pouhým absolvováním cyklů terapií, se stáváte zákonitě terapeutem této metody.
Ti, kteří se pustili do práce s klienty bez odborného proškolení a bez dostatečných znalostí, praxe a dovedností, k tomu všemu kopírují můj koncept práce, navíc bez "mého souhlasu a požehnání" - postupují vysoce neeticky a arogantně, vlastně i bez respektu k mé osobě, mé metodě a zároveň i ke svým klientům, a to není možné podporovat. Je to také projev nerespektu sami vůči sobě... je to jakoby popřeli svou cestu, dharmu, celé Universum. Vždyť každý má svou jedinečnou a krásnou cestu, úplně postačí být k sobě i druhým čistý, poctivý. Proto označuji toto chování jako vysoce nebezpečné, a mimo jiné také právně postihnutelné.
Věřím, že rozumný pochopí, citlivý to vnímá ve svém srdci...
Přeji každému, kdo se cítí povolán pracovat v pomáhacích profesích, aby si našel svou vlastní cestu a byl sám sebou, nikoho nenapodoboval, nekopíroval a nefalšoval... nikam to nevede a úspěch to nepřináší. Studuje metody, učte se, absolvuje výcviky, sbírejte zkušenosti... nechtějte nic přeskočit, je to důležitý proces sebepoznání.
Už dlouhá léta podporuji mnoho šikovných lidí, kteří provozují své poradny nebo terapeutovny, vedou semináře, ale tito lidé zůstali pokorní. Nezapomněli na to kým byli a kým se stali díky metodám, které jsem pro ně vytvořila a kterými jsem je mohla provést v období, kdy se necítili v životě dobře. Tito lidé budou mít vždy mou podporu, požehnání a místo v mém srdci.
I já sama z takové podpory od mých učitelů čerpám celou svou terapeutickou praxi, bez toho to prostě nejde.
Úspěch může inspirovat, ale nedá se okoukat, ani okopírovat, musí se k němu dozrát, aniž by člověk po cestě někoho poškozoval nebo snižoval něčemu hodnotu. A je za ním spoustu osobní práce...
Věřím, že je to nyní všem jasné a ať se to v lásce a míru vyřeší ve svědomí každého z nás. Konec hlášení.
S láskou Natália*
