Asi tisíckrát mi běželo hlavou: "Když druhému nestojím za slušnou odpověď na pozdrav, milý úsměv zpět, omluvu nebo poděkování, tak asi stojím za nic." A pak mi to došlo! To není moje, to je jejich!
To dělají sobě, ne mně...
NAŠE HODNOTA, je velké téma, asi u většiny z nás, neboť kromě Komunismu se na nás podepsaly vlivy výchovy a školství té doby. Zažili jsme hodně zákazů, příkazů, nálepek a trestů, odsouzení, nepřijetí a zastrašování. Být sám sebou byl problém. Jestliže jste nějak vyčnívali z davu, tak jste to schytali. Takové bylo moje dětství a i když už je to hodně dávno, objevuje se to do jisté míry stále. Asi proto, abych neusnula
Pracuji na tom, stále nacházím sem tam nějaký ten vzorec chování, který má původ z dětství a škodí mi. A vidím to i u lidí kolem. Zvykli jsme si, že celý život hrajeme hry a nosíme přijatelné masky, abychom neměli s druhými problémy, přijali nás a měli rádi. Rok za rokem, čas plyne a život, potenciál, dary a Božství v nás ztrácí svou sílu a naději. Taky už toho máte dost? Jak poznáte, že jste v tom správném bodě? Ze všech těch ran a bolesti se vzedme vlna, někdy je to hněv, někdy záchvat smíchu, který přinese odhodlání jít do změn.
Individuální a párové terapie v Brně: Terapie
Ukáži vám praktické postupy, které sama aplikuji a pomáhají mi vidět se očima lásky.
Natália
