Ahoj Natalko,
po delsi dobe se u Tebe hlasim, ale sleduji Te pravidelne na facebooku a dekuji za Tva sdileni, vzdy si z nich neco vezmu a casto me Tve prispevky uklidni :-)
Rada bych Te poprosila o Tvuj nazor.
Byla jsem na par dni doma u rodicu na severni Morave.
Diky Tvym terapiim s nimi mam pekny vztah a tesim se, kdyz za nimi jedu. Presto je pro me kazda cesta tam utrpenim, reaguje telo i psychika.
Tentokrat to bylo opravdu silne, celou dobu jsem byla v uzkosti, temer jsem nejedla, porad me bolelo bricho a moc spatne jsem spala.
Jakmile jsem ale nasedla do autobusu smer Viden, vsechny potize zmizely a ja se cela uklidnila. Deje se mi to pravidelne, jen tentokrat to bylo silne.
Mam jeste jeden postreh.
Vcera jsem byla na namesti ve svem rodnem meste a chvili jsem jen stala a koukala na lidi a vnimsla jsem jen smutek, beznadej a zoufalstvi. Trhalo mi to srdce.
Mohu svemu rodnemu kraji nejak pomoct?
Dekuji za Tvuj cas a praci, Natalko.
Moc Tebe i Martina zdravim, Martina
Ahoj Marti, děkuji za Tvé řádky. Dívám se na to.
Tvůj domov, rodiče a vše okolo Ti připomíná Tvou bolavou minulost, před kterou jsi utekla do Vídně. Téma, kvůli kterému jsi měla psychické propady, téma které bys od sebe nejraději oddělila, protože ho nesnášíš- stále není plně integrováno, musí se dočistit. Je to jako hnisající rána, nenech to dojít zase moc daleko... už znáš "své konce". Postupně se to zharmonizuje, kousek po kousku, ale je třeba na to opět nahlédnout. Naučíš se v cyklu terapií i techniky pro domácí praxi, s nimi si vybuduješ pevný Střed, do kterého se můžeš vracet, když nebude v životě vše ideální. Obecně lidem vnitřní Střed chybí, proto jsou rozháraní a emočně, i psychicky nestabilní.
Přeji Ti pěkný večer, s láskou Natálie
