Ahoj Natálko,
prosím Tě o vysvětlení, jak sem Ti psala, že se poslední dobou necítím dobře, tak sem si to hledala na netu a podle mě jsem psychicky labilní.
Jaký máš na to názor? Hodně mě to trápí, píšou tam že takový lidí se léčí antidepresivy, nic takového brát nechci, jen mě to štve, protože ubližuju synovi a bojím se že mě nechá skrz to partner. Popíšu Ti to a řekni mi zda se tak chová i normální člověk, do takových situací se dostávám hlavně když mám hodně práce a vůbec se nezastavím, prostě jsem pod tlakem a stresuje mě to, někdy to prostě na mě padne a je mi do pláče, nebo naopak jsem vzteklá a řvu na syna, moc mě to bolí, ale v tu chvíli je to silnější než já.
Začlo to být hlavně od té doby co pracuju, protože toho musím stihnout za dopoledne hodně, uvařit, domácí práce atd a ještě mít chvíli čas na sebe, třeba pak malý nechce jíst a já ho sprdnu a partner mi třeba řekne co sem dělala. Některé dny to je lepší a některé je to katastrofa, studovala sem astrologii, tak vím že je to i podle fází měsíce a tranzitů, nejhorší je to kolem úplnku což je právě ted. Vím že přítel to má taky, akorát v jiné formě, to je hyperaktivita a třeba ta tráva a alkohol. Prostě potřebuju mít na vše víc času, vše si dělat v klidu a né honem honem a pak jít ještě do práce, vím že jsme se o tom už bavily. Jenže prostě uvařit musím, zacvičit si a umýt nádobí atd. Snažím se dělat to cvičení každý den, jenže je mi ted zle jak opakuju tu mantru s duší, tak někdy se mi podlamují kolema i u toho dýchání mám tlak v hlavě. Řekni mi prosím Tě zda je to normální s tou prací pod tlakem nebo sem opravdu tak s nervami v čudu a co mám dělat, nechci vypadat jako hysterka, sama nevím co to je, i takový vztek mám, může se to čistit vše po té terapii? ale měla sem tohle i dřív ale ted to trvá už několik dní v kuse.
Díky Katka
Ahoj milá Katko, děkuji za Tvůj dotaz. Můžu Tě uklidnit, 90% žen je labilních, protože jsou přetížené a nemají zpracované emoce, a do toho i 70% mužů, protože doma neměli mužský vzor a taktéž- nemají zpracované emoce. Kdepak, antidepresiva nedoporučuji, doporučuji zvolnit a uklidnit se- meditace, dechové techniky, sport, odpočinek. Labilitu bych tedy připodobnila k tlakovému hrnci, který bouhne :-) Co v nás bouchá?- nezpracované, natlakované emoce a to, že NĚCO MUSÍME, ačkoliv nechceme- tomu říkáme odpor neboli vzdor. Ty už ale víš, jak pracovat se svými emocemi, že. Tak to aplikuj. Konkrétně u Tebe jde o to, že se neustále snažíš držet nějakého ideálního modelu o fungování domácnosti, ačkoliv jsi zaměstnaná, ale podívej se, jaký je výsledek- jsi přetížená, kdo by to vydržel? Řveš, jsi unavená, naštvaná, podrážděná, oslabená, nemáš na sebe čas, zlobíš se na sebe. To je tedy zpětná vazba k tomu, že tento model nefunguje. Už jsem Ti radila vypustit nějaké věci, nemít z nich tak silné dogma a trochu se uvolnit, více lehkosti a radosti, vzpomínáš? Dovolit si říct- "dnes jsem nevařila, protože jsem si potřebovala odpočinout, můžeš něco uvařit Ty, muži? Děkuji, A Ty miláčku (synovi), pojď umýt nádobí, děkuji. Jsem ráda, že vás mám, společně nám to vše půjde rychleji a já pak na vás budu klidnější a milejší". Katko, deleguj, zapoj doma chlapy a at´ se o Tebe postarají, jsou přece stejně odpovědní za chod domácnosti jako Ty a ty opravdu nejsi jejich služka... Já vím, že je Tvůj partner nekompromisní a má stejnou zidealizovanou představu o tom, jak by mělo doma co vypadat, aby to odpovídalo představě, ale Katko- ON SÁM ZDALEKA NENAPLŃUJE JEHO ROLI MUŽE V DOMÁCNOSTI, a vadí mu to? Ne, zapálí si džointa a má to na háku :-) Narážíme ale na Tvůj strach, že když nebudeš dost dobrá hospodyňka (model našich babiček- téma na kineziologii), tak Tě opustí. Katko, tento strach si odblokuj a také si v sobě prociť, prosím, co nejhoršího by se Ti mohlo stát, kdyby tento muž skutečně odešel. Jak tak znám Tvůj příběh, je mi spíše jasné, že by to byla pro Tebe úleva, hm? Díky terapiím se dostáváš do kontaktu se svým Pravým JÁ, vedle něj ale vidíš programy a vzorce fungování, které NEjsou TY, a potřebuješ se jich už pustit- to je přeci důvod, proč docházíš na terapie :-) Takže moje aktuální rada zní- den má pouze 24h, zorganizuj si čas tak, abys v něm měla konečně prostor pro sebe a zapoj chlapy, at´ Ti pomůžou. Pak je oceń a poděkuj jim :-) Vysílám podporu
