Zdravím Vás, paní Natálie
Sleduji Vás už několik měsíců, moc se sice nezapojuji, ale líbí se mi u Vás, ač jsem muž 
Býval jsem spokojený muž, ale něco se stalo. Jsem 4 roky ženatý a po narození mé druhé dcery (před rokem) se mnou manželka přestala sdílet lože, ba dokonce i intimitu. Prostě mám málo sexu. Já mám milování rád, klidně bych se miloval každý den dvakrát, ale jsem tím už manželce odporný a já nevím, co se děje. Cítím se dost zle, jako bych byl jen dárce spermatu, aby měla vytoužené děti. Já své děti miluji, stejně jako svou ženu, mám bezvadnou rodinu, ale vůbec nechápu, co se stalo s náma dvěma a jak na to vůbec reagovat. Samozřejmě jsem pak podrážděný jakmile zaregistruji její oči obrácené ke stropu, kdykoliv se jí jen sáhnu na zadeček nebo na prsa. Je to hřích, že se mi moje žena líbí i po dětech a o žádnou jinou nemám zájem? Kamarádi mi radí, ať si najdu jinou na tajňačku, ale to se mi protiví.
Děkuji za reakci, klidně počkám. Ondra
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz a možnost Vám odpovědět touto cestou. Dala jsem Vám jméno Ondra, neboť jste si přál anonymitu. Z Vašich řádků není jasné, zda jste o tom se svou ženou už někdy nějakým způsobem zkoušel mluvit. Chápu Vaši frustraci. Někteří muži to mají v sobě postavené tak, že milování rovná se důkaz, že Vás miluje a jste pro Ni důležitý. Jenže to je omyl, ženy takto obvykle nepřemýšlí. Naopak zase ženy považují za důkaz lásky ne osahávání, ale spíše podporu v každodenních věcech, výpomoc a účast. Taktové to sdílení všedních starostí, kdy se účastníte péče o děti o domácnost a také dovolíte své ženě jen tak odpočívat. Pokud toto Vaší ženě z Vaší strany chybí, nebude mít chuť plnit Vaše "potřeby", jelikož nejsou naplněny ani její potřeby, víte. Žena, které na sobě pracuje si s tím umí poradit, ví jak jednat, co říci, ale žena, která na sobě nijak nepracuje je v pasti. Další důvod, proč se ženy nechtějí milovat se svým mužem po porodu bývá například fakt, že měly těžký porod a jsou pod vlivem nějakého traumatu z porodu. Toto nepodceňujte, trauma zůstává v těle tak dlouho, dokud se tělo nerozpadne anebo lépe- dokud se to nezpracuje. S každým sexem/milováním se v ženě sepne červená kontrolka- "Pozor, mohla bych opět otěhotnět a zažít komplikace u porodu a třeba i zemřít!" Takže je to jakýsi pud sebezáchovy, na tom se však dá pracovat, Ondro. Pokud Vám tedy mohu poradit, zkuste o svých pocitech a frustraci mluvit se svou ženou. Navrhněte jí, že si uděláte příjemný večer u čaje, třeba s masáží nohou a zkuste o tom citlivě mluvit. Navoďte pohodu a důvěrnou atmosféru, aby se neměla potřebu Vaše žena obhajovat. Dejte jí prostor se k tomu vyjádřit, zkuste to udržet v rovině bez emocí a výčitek, prosím. Naslouchejte jí, a jestliže se potvrdí, že má špatné vzpomínky na porod nebo na šestinedělí, případně se dozvíte, že jste ji zklamal a ztratil si nějakým chováním její důvěru, přijměte to, rozdýchejte to a nabídněte ženě, aby mi napsala. Můžeme to spolu diskrétně probrat na online konzultaci. Jistě najdeme řešení, jak se z toho vymotat, aby byli všichni spokojení.
A ještě něco na závěr, Ondro ~ prosím, nesvěřujte se se svými osobními věcmi tohoto rázu svým kamarádům, nic nenadělá v partnerství tolik jedu, jako právě "dobře míněné rady kamarádů/kamarádek", věřte mi. Mějte víru, že vše dobře dopadne, buďte optimistický a zkuste se každý den aspoň chvíli zabývat introspekcí.
Přeji Vám krásný den, Natálie*
