"Laskavost je důležitější než moudrost, a poznání tohoto je začátkem moudrosti"
Dobrý den Natálko,
snad se nebudete zlobit, že vás kontaktuji, ale delší dobu čtu vaše příspěvky na fb, a chci vás požádat o odpověď, pokud to půjde, pokud budete chtít, a to na otázku, zda je něco čemu bych se mohla věnovat v životě, mám pocit, že nic neumím,a pořád se v tom plácám. Můj sen byl být malířkou, ale cesta osudu se někde zvrtla a já stále jen toužím dělat něco co mne bude bavit, ale nemůžu na nic přijít Pokud by vám to nevadilo, budu moc ráda, když odpovíte, pokud z jakéhokoli důvodu ne, vůbec nevadí, zlobit se nebudu a i tak moc děkuji.
Přeji krásný den. Jolana
Mila Natalko,
moc Te zdravim a pisu s zadosti o radu nebo nahled na situaci.. Znam 9-ti lete ditete, s agresivnim otcem, ktereho se boji. Vsichni "odbornici" -psycholog, socialka, soud - radi jen at si na to zvykne, ze se s tim musi vyrovnat, ze tatinek uz jiny nebude a ze k nemu proste jezdit musi. Mne ale prijde ze to je pro to male dite hrozne tezky ukol na ktery jeste neni zrale a nemuze se s tim umet vyporadat i kdyby chtela. Jak ji pomoct? Ty bravas az od 15 let ze?Vis o nekom jinem na koho by se s maminkou mohli obeatit aby jim skutecne pomohl? Nebo si to proste musi odtrpet nez dozraje do spravneho veku?? Pomohlo by nejak omezeni styku s otcem? Moc Ti predem dekuji za odloved a za Tvuj cas.
Preju pekny vikend, mej se krasne Magda
Dobrý den Natálie,
děkuji za vyhodnocení Testu 5 typů zranění.
Většina těchto problémů pochází hlavně od mého otce, nikdy se ke mě nechoval s úctou, vlastně ani nevím, jestli mě někdy měl rád jako svou dceru. Má dvě děti už předtím a vidím, že i kdyby to byli větší loseři než já, vždycky je měl radši. Než jsem se narodila, prohlásil, že moje mamka je ku.. a uhnala si to někde jinde.....Myslím si, že tohle na mě mělo dopad už v době než jsem se narodila. Moje mamka mu vždy v životě pomáhala, nikdy ji za to neřekl -děkuji, když mu pomáhala splatit dluhy, alimenty na děti a plno jiných věcí.
Moje mamina bohužel měla život podobný, ale ať byl děda jaký byl, asi ji měl radši něž mě můj otec. Podle mě je to rodová linie průserů, nenávisti, nelásky a neúcty. Nepochopím do dnes, proč zde s ním mamka zůstala. Řeči typu : chtěla jsem ať máš tátu, nám dnes moc nepomůžou. Ale chápu její obavy, protože nevěděla, jestli by nás obě uživila, kdyby odešla. Těžko říct. Dnes už nemá cenu se s tím zabývat.
Vystudovala jsem střední školu, vysokou školu a pro svého otce jsem jen pořád ta, co mu visela na krku i když mi ani vysokou nezaplatil a vše táhla stejně mamka. Možná to tak není, ale chová se tak. Když jsem potkala svého prvního a doposud posledního přítele můj otec mi řekl, že jestli se domů vrátím "naprcaná", tak mě vyhodí i s matkou. Nevím o co mu šlo....Bylo mi 19 let a chystala jsem se na vysokou, ne na mateřskou. Pak jsem školu udělala, nastoupila do práce a začala vydělávat. Dodnes nemám svůj vlastní domov. Pendluju mezi bytem přítele, který nemám ráda, protože vypadá roky stejně a přítel s ním nic nechce dělat, protože mám pocit, že se nechce rozloučit se svou bývalou manželkou a mezi naším rozestavěným domem, který už je dnes můj a já se starám o to aby se vůbec někdy dodělal. Otec rozestavěl dům, zmizely mu prachy i člověk, co tu stavbu vedl a zůstalo to tak jak je. Naše dohoda byla, že já zařídím lidi a on to prozatím zaplatí aby se stavba uzavřela a já potom až dospořím stavební spoření doplatím zbytek úprav, ale stále vše bojkotuje, protože jeho život jsou jen peníze, které jako správný držgrešle nikomu nedá. Už jsem absolvovala andělskou odblokaci, bylo mi hrozně, jen zralá na zhroucení a antidepresiva. Mám za sebou potrat a s přítelem pořád máme nějaké krize. Které se naštěstí vždy srovnají, ale s každým rokem mám pocit, že to neustojím. Já o sobě vím, že nejsem dokonalá a taky vím, že i když nechci, někdy se svému otci svou odporností podobám a tomu se chci vyhnout. Jenže přítel taky není ze zlata, jak si on pořád o sobě myslí, někdy je to s ním, jak se říká lidově na facku. Hlavně nás vztah, mě k tomuto kroku dovedl, chtěla jsem zjistit, co mám za problém, že se mi všechno po částech hroutí. Po andělské terapii je mi lépe. Od 13 let, jsem se o anděly a výklady andělských karet zajímala a dělala jsem výklady denně, jen tak, protože mě bavily. Dnes mám pocit, že mě nebaví nic. Toužím po miminku, manželství a hlavně rodinné pohodě, kterou jsem nikdy neměla. Kéž by se mi všeho toho, co chci podařilo dosáhnout. Jen klid a mír. Nic jiného pro svůj život nepotřebuju. Děkuji za Váš čas a pokud možno, začnu na tom všem pracovat.
Lenka
© 2016-2024 Deník Natálie Tothové , GDPR