Natálko, ten čas tak letí. Potkala jsem Tě, chtěla jsem se zbavit mých škodlivých vzorců, které mi svazovaly ruce, které mi bránily svobodně se nadechnout, které mi byly předány z rodu a po intenzivní práci (uff, byla to dřina) se mi to podařilo. Odpustila jsem sobě, ale i jim. Kéž je něco takového umožněno i jiným hledajícím.
S vděčností Maci