POROD DOMA
Natálko, měla jsem to štěstí prožít si svobodný porod v intimním domácím prostředí, pouze se svým milovaným mužem.
Po této zkušenosti teď můžu srovnat porod v nemocnici za asistence nemocničního personálu (porodní asistentka, doktorka, sestra) a porod doma bez této lékařské péče. Porod v porodnici trval 22h, kvůli poranění jsem vyšla s několika stehy a přes všechny rutinní zásahy a především řízené tlačení v poloze na zádech jsem byla vyčerpaná stejně jako prvorozený syn, takže nedošlo ani k prvnímu samopřisátí. Díky kineziologii jsem zjistila, že jsem si z porodu, kde mi nebylo umožněno mít nad svým tělem plnou kontrolu, odnesla trauma, které jsem musela zpracovávat. Můj druhý porod probíhal v intimitě našeho domova, pouze za asistence mého muže. Zcela jsem se oddala porodnímu procesu, maximálně jsem důvěřovala svému tělu a svému dítěti, na které jsem byla od začátku plně napojená. Nepotřebovala jsem nic, jen svou vlastní intuici, která mi sama napovídala, co mám dělat. Mé tělo reagovalo na potřeby dítěte, každá kontrakce přicházela ne jako bolest, která se musí překonat, ale jako důkaz toho, že vše probíhá tak, jak má. Měla jsem možnost se plně ponořit do sebe, cítit jak dítě sestupuje do porodních cest a plně procítit jeho zrození - bez řízeného tlačení (tělo tlačí samo, když se mu dá volnost). Z takového porodu jsem vyšla bez jakéhokoliv poranění, syn se narodil spící - ani nepostřehl, že se narodil.
Po narození spal ještě několik minut. Do hodiny proběhlo samopřisátí. Člověk by měl takový výsledek očekávat spíše v porodnici, kde se o hladký průběh porodu má starat personál. Porody mimo porodnické zařízení jsou stále ve společnosti považovány za ty nebezpečné a riskantní, přitom je-li žena přesvědčená o tom, že dokáže porodit bez cizí pomoci, je domov mnohem bezpečnější místo pro porod dítěte - nedochází k žádným traumatům, psychickým ani fyzickým zraněním. Pravdou je, že jsme se s mužem na porod opravdu hodně a dlouho připravovali, a to i na možné komplikace. Měli jsme důkladně nastudované všechny porodní fáze, já jsem věděla, co mi pomůže za dýchání a vizualizace, nebyli jsme ničím zaskočeni a vše proběhlo s důvěrou, přirozeně a naprosto fantasticky. Naším zážitkem, Natálko, můžeme jen potvrdit tvou práci a to, co se snažíš lidem sdělovat. Na tom, jak přicházíme na svět, záleží ze všeho nejvíc a měli bychom se snažit svým dětem dopřávat porody bez následného traumatu. Děkuji Ti za to, co děláš, protože i díky Tobě jsem byla přesvědčená, že se rozhoduji správně.
Naše dítě je klidné miminko, které neví, co je pláč, a já věřím, že díky způsobu, jakým se narodilo, má nyní velkou důvěru v sebe i v okolní svět.
Lucie
