BLANČIN EMAIL Z ROKU 2013
Milá Natálie, když bylo Kačence 7 let, narodil se Honzík a od té doby s Kačenkou nevycházíme. Věnuji se oběma stejně, aspoň si to myslím, ale Kačenka svého brášku nenávidí, ubližuje mu, když se nedívám a nám dospělým stále odmlouvá. Kouše si nehty a každý strup z úrazu z hřiště si strhne a pak krvácí. Nevydrží si s ničím dlouho hrát, vyžaduje stálou pozornost a když se jí nedostává, vypadá to, že má nějaké propady, jsou to deprese? Objevil se jí ekzém a špatně jí, spoustu jídla vyplivne a nebo dá naší kočičce. Mluví si sama se sebou a ulpívá na některých kamarádech ze školy. Když se s dětmi pohašteří, moc těžko to nese a schovává se do pokojíčku. Jsem z toho za ty dva roky už zoufalá. Vzala jsem ji k psycholožce a jediné, co jsem si odtamtud přinesla je to, že Kačenka na brášku žárlí a že to zmizí s věkem. Jsem na sebe naštvaná, ale na manžela taky, protože mají s Kačenkou několikrát v týdnu konflikty. Najdete jej za počítačem, občas mi děti pohlídá, ale jako milujícího otce jej děti vnímat nikdy nebudou, dle mého pohledu. Nechápu, kde se v Kačence vzala taková agresivita a přemýšlím, že bych ji vzala k psychiatrovi. Prosím o vaši radu co s Kačenkou dělat, než udělám další chybu. Velice Vám děkuji. Blanka
Milí rodiče, vaše děti jsou vám zrcadlem. Na svém chování vám ukazují to, co nezvládáte a kde selháváte. Hrozný výraz, já vím, ale tak to je... Vím, že děláte to nejlepší, co umíte, ale vlastně jen kopírujete své rodiče, bohužel. Dokud nebudete sami sebou, budete dělat nenávratné chyby. Sice nevědomě, ale to vás neomlouvá. Paní Blanka obdržela mou odpověď už emailem, domluvily jsme se, že mi ještě jejich Kačenka nakreslí obrázek rodiny k rozboru. Však, co zde chci zveřejnit je to, že ten, s kým by se mělo ihned pracovat a měl by se změnit je v první řadě rodič- rodiče. Vodit dítě po poradnách není řešení, naopak- situace se zhorší. Stav Kačenky je ukázkou, jak to vypadá, když se sebou rodiče nic nedělají a odmítají se změnit. Změnit své myšlení, chování a přístup k dětem i k životu musí nejprve rodič, protože od něj tlak na dítě vychází. Je nutné se podívat na témata samotných rodičů a hledat příčinu se musí v samotném dětství obou rodičů.
Kačenčin otec je v rodině sice fyzicky přítomen, ale je za počítačem, tudíž je ve svém světě, není zde pro ženu ani pro děti. Děti nasávají vše, co vidí a ukládají ve svém podvědomí. Kačenka i Honzík si na základě toho, co vidí a slyší doma budou myslet, že být mužem = být za PC a neúčastnit se péče o děti a o domácnost. Kačenka si o tom "být ženou" bude myslet, že je normální být na vše sama a cítit se unavená. Dále Kačenka, díky svému otci získá odstup a nedůvěru v muže a v autority. Bude mít tendenci vybírat si "nevhodné" partnery. I nadále bude utíkat do svého světa, kde se cítí přijatá a v bezpečí, okolní svět pro ni bude nepřátelským. Za 20let mi Kačenka pravděpodobně "přijde na terapii". Její téma bude sebe-láska, vztahy s muži, emoce, ženství, a pocit, že nikam nepatří...
Moje terapeutická praxe potvrzuje, že jakmile se "změní a poléčí máma s jejími tématy", uzdraví se i její děti a jejich vztahy. To je stará známá věc, ale je nutné si to připomínat a opakovat. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby na sobě pracovali oba rodiče, ale to je už na jejich odhodlání. Ženám vyhovuje více práce ve skupině, mužům naopak individuální průběh terapie (jeden na jednoho).
S paní Blankou jsme se potkávaly na terapiích hrou, prošla si 2x celým cyklem terapií. Pan manžel dostal poukaz na Satori dýchání a šel tam, neboť muž si s mužem lépe rozumí a může si v sobě více připustit, když u toho není jeho žena.
BLANKA 2018:
Uběhlo 5 let, jak se daří této rodině nyní?
Paní Blanka napsala: "Natálko, je to velký posun. Děti spolu normálně vycházejí, pomáhají si. Já si hodně věcí uvědomila a zbavila jsem se programů od mé mámy. Kupodivu s ním mám až nyní hezký vztah, před tím mě jen ponižovala, nechápu jak jsem jí to mohla tak dlouho tolerovat. 
:-) A manžel? Tak ten je úplně nejlepší. Dobře se mi s ním komunikuje, spolupracuje a každý den se dětem poctivě věnuje. Nezapomíná na naše výročí ani na Mdž, což bylo dříve úplně nepředstavitelné :-)
Plánuje pro rodinu výlety a každý den mi udělá něčím radost. Tuhle mi napsal krásnou sms, že je rád, že mě má"....
Reaguji:
Blanko, úžasné, děkuji za sdílení, moc mne váš rodinný posun těší. Udělala jsi na sobě kus práce a i když jsi to neměla na cyklu terapií vždy úplně jednoduché, ustála jsi to. Zabojovala jsi za svou rodinu a proto nyní sklízíš ovoce své práce. Ráda jsem s Tebou pracovala. Těším se 20.května na Duši vztahu.
S láskou Natálie*
