Milá Natálko,
z celého srdce Ti děkuji za možnost zúčastnit se sobotního Dne Ritálů. Byl to velmi silný a hluboký zážitek.
Asi týden před daným dnem jsem v sobě pociťovala nervozitu a obavy. Žaludek jsem měla stažený, byla jsem podrážděná a vnitřně v napětí. Bylo mi ale jasné již z minulých terapií, že je to takto správně a že je ten správný čas ponořit se do práce na rodových liniích.
Poslední noci se mi dokonce i zdálo o svém pradědečkovi a o situaci, kdy donutil moji babičku, aby odložila mého tatínka ihned po jeho porodu do kojeneckého ústavu a do adopce. Neměla jsem tedy nikdy možnost se o své biologické rodině nic dozvědět. A tento okamžik přišel na Dni Rituálů.
Byl to asi nejemotivnější zážitek celého dne. Po rozhovoru se svým tatínkem jsem udělala velmi dobře, že jsem šla za svou babičkou a měla možnost ji poznat a popovídat si, co se tehdy stalo. Pak následoval rozhovor s pra pra dědou, u kterého jsem zjistila, co ho vedlo k tomu, aby se úplně odpojil od radosti, stal se z něj agresor, a začal popíjet alkohol.
Bála jsem se toho, že náš rozhovor bude plný křivd, křiku, výčitek, obhajování atd. Nic takového se ale nedělo. Byla to komunikace plná dojetí, lásky, podpory, vyjasnění a odpuštění.
Mně došlo, že lidé to v té době neměli vůbec jednoduché a že vlastně chápu jejich rozhodnutí a činy. Pomohla mi slova mého pra pra předka, kdy mi řekl, že netušil dopad svého rozhodnutí. Uvědomila jsem si, že já také stojím v rodové linii a mé činy ovlivní následující generace.
Venkovní rituál jsem prožila v tiché modlitbě a lásce.
Velice silný a emotivní zážitek jsem měla včera na OM Chantingu, během kterého došlo na usmíření mých a tátových vleklých sporů, následně jsem ho představila jeho biologické mamince, biologickému dědečkovi a biologickému tatínkovi. Stála jsem celou dobu tátovi v zádech a podporovala ho. Mezi nimi došlo k velkému usmíření, odpuštění a následnému objetí.
Při konečné meditaci jsem viděla tátu, jak je vnitřně klidný a děkoval mi za tuto možnost. A potom zase on mně říkal, že při mně stojí a podporuje mě na mé cestě životem.
Bylo to nepopsatelné.
Cítím velkou vděčnost a zklidnění. Mé obavy byly naprosto zbytečné. Zjistila jsem, že nikdo z mých předků nechtěl nikomu ublížit ani nikoho poškodit. Bohužel si ale nedokázali spojit to, že to ovlivní generace, které přijdou po nich. Přesně toto jsem si ale do soboty neuměla spojit taky.
Natálko, ještě jednou Ti hluboce děkuji za možnost zúčastnit se tohoto krásného a magického dne.
S úctou a láskou,
Olga
