Už jsem se nemohl koukat na to, jak zatěžuju vlastní rodinu svými problémy. Mám pocit selhání a nejradši bych se neviděl. Nevím co se stalo, ale minulý týden jsem se vracel z práce a najednou mi něco došlo.
Jsem 11 let v manželství a z krásné chytré ženy jsem stihl udělat otroka mých potřeb, domácnosti a našich dětí. Mé děti jsem zdeformoval svými příkazy, zákazy a znevažování jejich problémků. Ve škole jsou zakřiklé, snaží se zavděčit a nemají svůj vlastní názor. Moje žena kdysi mívala krásné dlouhé vlasy, tedˇ je má mastné a svázané do copu, aby jí v úklidu domácnosti nepadly do tváře. Když už má uklizeno, děti přijdou s úkoly a večer otravuju já s nějakou erotikou. Někdy jsem byl tak cáklej, že jsem jí vyčetl neumyté nádobí v dřezu, když se dívala na její seriál. Nenapadlo mě ho prostě umejt. Často jsem ji slýchal plakat v koupelně, ted´už ani nemluví. Tolikrát se mi snažila říct co potřebuje, co bych mohl a nebo měl aby to či ono fungovalo a já ji vždy nějak odsekl, odmítl a nebo přehlížel...
Často jsem se uklidňoval, že jsem jen obyčejný chlap a naši otcové nebyli jiní, ale nějak mi to sebeobelhávání už nešlo pod nos. Poprvé v životě si přiznávám, že mám problém, který neumím řešit a proto hledám pomoc, našel jsem si Vás.
Můj dobrej kamarád byl u Vás minulý rok, výsledky jsou hmatatelné. Tleskám.
Prosím o zařazení o nového cyklu, uznáte-li že jsem připraven. Děkuji předem, Mirda
