PROČ MAJÍ MUŽI PROBLÉM S TÍM, KDYŽ SE ŽENA ROZVÍJÍ a ROSTE?
Mají strach ze změn a z nových věcí. Dále je to strach ze ztráty kontroly.
.....Jsou to ty nejklasičtější problémy lidstva, s kterým se potýkají denně miliardy lidí a pravděpodobně to neminulo ani vaši domácnost.
Vždycky se lépe kontroluje a ovládá (nebo přímo manipuluje) člověk, který má strach a má nízké sebehodnocení, než ten, který strach nemá a zná svou hodnotu. Už chápete? To, co tlačí mnohé muže k tomu, aby zabránili své ženě v rozvoji je zablokování. Je to negativní postoj, který neumožňuje aby nic smělo dovnitř ani ven. Je to jako zaklapnutý zámek a onen muž je za dveřmi, ve svém vnitřním žaláři a nemůže ven. Má strach, že než se dostane ven, žena mu mezi tím uteče a převrátí jeho život vzhůru nohama. Jestliže je muž uvězněn a žena je volná, nemá tu moc ji fyzicky zastavit a tak to zkusí alespoň přes slova a výhružky. Snaží se ji oslabit, zranit, pokořit, aby se od dveří nikam nehnula a čekala tam poslušně jako pejsek. Ženská síla umí toto myšlení a postoje zlomit a přetavit v dobro. Nesmí se však bát!
Bylo by bláhové myslet si, že strach ze ztráty prožívají jen muži. Zažívají to také ženy, které mají doma muže, který na sobě pracuje a kultivuje své návyky, učí se meditovat a zvládat své emoce a programy z rodiny.
Co se vlastně stane a proč to tak je, že s osobním rozvojem některé páry (ne všechny) zažívají turbolence a je to pro ně velká výzva?
Víte, jakmile jsou zajeté koleje, člověk upadá do autopilota, kde si vytváří obraz, že je spokojený a vše funguje tak, jak má. Zde přestává být člověk bdělý a vědomý a velmi nebezpečně najíždí do programů ze svého dětství nebo z rodiny a začíná odžívat život a tragédie ze svého rodu. Začne třeba pít, nechodit včas domů, stane se nekomunikativním, pasivním, hádavým, ustrašeným, zapálí se mu lýtka, vytváří dluhy, onemocní, odchází. Málokdo ví, že je na vině právě autopilot, díky kterému se člověk automaticky připojí k nevyřešeným záležitostem z rodu a odžívá to za své předky.
A zde přichází zlom. Většinou jeden z páru, který je momentálně bdělejší a vědomější (bývá to právě menstruující žena) začne pociťovat nelibost se situací ve vztahu. Ona vnitřně cítí, že je něco špatně a že jejich vztah čekají nějaké změny, protože žít v sebedestrukci programů je pro ni nesnesitelný pocit. Muži se často probouzí až teče do bot, žena ale větří problémy daleko s předstihem, je to její instinkt. Když má dostatek odhodlání a odvahy, začne hledat a pátrat po seminářích, terapiích, kurzech, kde se hodlá dozvědět o sobě a o svém životě více. Když jí ale chybí odvaha, většinou se jí musí stát něco tak zásadního, že pak nemá jinou možnost, než začít hledat odpovědi na své otázky.
Co může být tak zásadní? U každé ženy je to něco jiného, například neschopnost otěhotnět, vymizelá menstruace, úmrtí dítěte, nevěra, dluhy, fyzické násilí, úmrtí blízkého, období bez zaměstnání, nemoc.
Jakmile se tedy žena začíná zabývat svou bolestí, strachem nebo ztrátou blízkého, začíná velmi rychle objevovat svět o kterém sice věděla, ale z nějakého důvodu se jej bála dotýkat. Možná ze strachu, aby ji někdo neodsoudil anebo nezavrhl, což by pro ni bylo tragické. Nemá to sice logické opodstatnění a přesto se to děje v mnoha domácnostech. Žena, která se začíná zabývat svým nitrem konfrontuje svého muže se spoustou nepohodlných témat. Ona to nedělá úmyslně, ona to dělá ze své podstaty. Je to ta Eva, která utrhla jablko poznání. Ona po poznání touží celým svým bytím, nemůže jinak, a její Adam, z lásky k ní, ji následuje. Tak se to stalo tenkrát v Ráji a tak se to děje doposud. Není to pro ně snadné. Výsledek je velmi nejistý, ale oba to pro sebe musí udělat a na cestu vykročit, protože nemají jinou možnost, šli by proti Vesmírných zákonům. A tam nemohou vyhrát.
Je nutné brát v potaz Kolektivní vědomí, o kterém se běžně nemluví, pro mnohé je to nový pojem, ale důkazy o existenci jsou. Uvedu příklad ~ ačkoliv jsme nezažili druhou světovou válku, stejně je v naší buněčné paměti a proto víme, že všichni, co byli nějak jiní a vyčnívali, skončili na popravišti. Podvědomě máme strach vyčnívat. A nebo pojďme hlouběji, do středověku, kde byli miliony citlivých a vnímavých žen obviněny z čarodějnictví. Proto se dnešní žena obává trestu vždy, jakmile jen pomyslí, že by mohla jít svou vlastní cestou sebepoznání a začala se zajímat o své nitro. Některé ženy tento strach prožívají více, jiné méně. V každém ohledu jde o STRACH, ne o LÁSKU. Tento strach musí každá žena překonat a uvědomit si, že žijeme v jiné době, jsme svobodné a pak může konečně na místo strachu rozvíjet LÁSKU.
V dnešní době má žena stejná práva jako muž a oba mají právo naložit se svým životem jak nejlépe umí. Neboť pak, až přijde Konec, je důležité, aby přišlo poznání, žil/a jsem naplněný život. Mnoho lidí umíralo s vědomím, že jejich život nebyl naplněný, ale promarněný. To je strašná představa....
Jestliže si vy a nebo váš partner myslíte, že jsme se narodili pro to, abychom celý život sledovali TV programy, stále dokola nakupovali, jedli, spali a postupně umírali, a nebo chodili na pivo za kamarády, prali špinavé prádlo po svých blízkých, tak vám něco podstatného uniklo.... ŽIVOT A JEHO SMYSL.
Zveme vás na druhý ročník DUŠE VZTAHU 20.května v Brně
- je to celodenní zážitkový terapeutický program pro zadané i nezadané. Jste vítaní. Zodpovíme si mnohé otázky a otevřeme nejedno srdce, nejedny oči.
Více: http://www.denik-natalietothove.cz/akce
Těšíme se na vás, s láskou Natálie a Martin
