Otázky - Odpovědi

dotaz: "Natalko, řeším očkování u 11 leté dcery se kterým nesouhlasím, ale muj ex partner je silně pro očkování. Adelku vystavil vekému stresu, že pokud se nenechá očkovat tak onemocní a nemuže žit mezi lidmi, řekl jí,že bude muset skončit se tenise a že ji sebere psi, aby ji neškrábli. Všichni doktoři i učitelka ji to řekli také, Adelka ode mě ví, že očkování nechci. Doktor chce,aby se rozhodla sama. Adelka je ve stresu a já nevím, jak ji to usnadnit..... :-(

Paní dr. Eleková, která je proti očkování mi řekla, že to mám udělat tak, aby se vlk nažral a koza zustala celá, a že ji mám dát ovočkovat a pak ji vyčistit tělo, že na to existují metody. Očkování se mi silně příčí, ale v tomto případě nevím, jak to udělat, aby to z mé strany nebyla manipulace a zároveň, aby dcera věděla, že to muže mít následky, ale mohla se nějak rozhodnou aniž by měla strach udělat to či ono.

Děkuji, Denisa"

Číst dál...

Dobrý den, Natálie, 

jsem úplný nováček, ale už jsem navštívila Váš web pro více informací, i jsem viděla Vaše videoprojekty na youtube. Líbí se mi, čemu se věnujete a jak to vykonáváte, cítím, že jsem tady správně.

Pokud smím, měla bych otázku.

Žiji si pěkným, poklidným životem. Rozhodla jsem se nemít děti, ačkoliv je mám ráda a věnuji se v tomto životě výhradně sobě, svým blízkým a mému koníčku, který mne i živí. Cítím, že je to v souladu, ale pojďme k tématu. Mám dva bratry, starší. S tím prostředním jsou stále problémy, má a vždycky měl problémy přiznat, že udělal chybu, nebo že se nezachoval fér. Šlo o kravinky, ale ty vyústily v celkem velké věci a vznikl z toho průšvih. Neumí si nahlas přiznat, že poškozuje sebe i své blízké. Myslím si, že si to přizná v sobě, i když se možná mýlím, ale nahlas to nepřizná a silně odmítá jakoukoliv odpovědnost za své chování. Jeho oblíbeným výrokem je "Já ne, to ty." Zaměstnává se několik dní vnitřními monology a pak vždy přijde s nějakým úplně nesmyslným pohledem na situaci, kde je opět viníkem ten druhý, ale On ne, nikdy. A už jsme tím všichni kolem vyčerpaní. Jeho partnerka se rozčilovala několik let, teď se s ním už nepáře a je na něj generál. To na něj zabírá, i když frfle. Problém je, že si takto velice poškozuje pověst a jméno ve firmě, ve které pracuje a pak má z toho neurózu. Vím, že to není má věc, ale když už jsem Vás potkala, zkusím, zda budu mít štěstí, a odpovíte mi.

Předem velice děkuji, jste milá.

Dita.

Číst dál...

Milá Natálie, 

Miluji své děti, ale často se neudržím a vypěním, pak mě to mrzí. Říkám si, že budu příště reagovat moudřeji, ale když to přijde, opět bouchnu jako kamna a lítají saze. Mám dojem, že kdyby se děti chovaly ukazněněji, nemusela bych řvát jako ďas, ale stokrát opakuji, vysvětluji a nemohu říci, že by to zabíralo. Poslední kapka je pak moje máti, která mi vyčítá, že jsem špatná matka a nezvládám výchovu. Někdy si říkám, jaké by to bylo, kdybych nebyla počala děti a zůstala bez dětí, spokojená jako některé mé přítelkyně. Nemohu se ubránit dojmu, že jsem se narodila pro jiné věci, než pro to být matkou dvou spratků, i když je velmi miluji. S bývalým manželem máme na výchovu odlišné názory, takže když se děti vrací z víkendu u něj, dost těžko se mi obnovují dohody a podmínky v naší domácnosti, navíc bývalý muž si přes děti léčí své ego a svědomí, takže jim vše povolí, není důsledný a vyjadřuje se o našem manželství dost neuctivě. 

Poradíte mi co mám se sebou dělat, prosím Vás? Pokud je můj problém řešitelný na terapiich, nebudu proti, zatím však potřebuji nějakou jiskričku naděje, že mám ještě šanci být dobou mámou a spokojenou ženou. 

Děkuji, Vlaďka

Číst dál...